Pálení čarodejnic
Den pálení čarodejnic byl také nazýván jako Filipojakubská noc, Beltine, Beltýnská noc, Valpuržina noc.
Filipojakubská noc (sv. Jakub a sv. Filip byli dva z dvanácti Ježíšovích apoštolů. Ve starém kalendáři římsko-katolické církve byl jejich svátek uváděn na 1. května (do roku 1955)). -- Právě o půlnoci před sv. Jakubem a sv. Filipem měli nečisté síly škodit lidem, ale zároveň se dali nalézt různé poschovávané poklady. Hledač pokladů u sebe musel mít svěcenou (tříkrálovou) křídu, květ z kapradí a další cenné předměty, aby se ubránil zlým silám. Lidé věřili, že tuto noc se čarodejnice slítají na sabat.
Beltine starokeltsky "oheň na uctění boha Belena". Belen byl učitelem druidů a ochránce lidu. -- Tato ceremonie začínající 30.dubna, kdy se druidové snažily spojit všechny 4 živly (zapaloval se oheň v krbu, májka reprezentovala vzduch, tanec uctívající zemy, a vodou se polévali menhiry, což byly kamenné bloky trčící svisle ze země) byla soutěž o tzv. Zeleného krále, jemuž byla náhodně vybrána Zelená královna (Cordellia).
Beltýnská noc byla také nocí milenců, kdy mohl rozvést nový pár, a zároveň se mohlo rozpadnout uzavřené manželstí kratší něž rok.
Valpuržina noc Pro germány oheň plnil očistnou funkci a posiloval astrální sluneční božstvo. Ohněm germáni bojovali proti reji zlých sil, který byl později spojen čarodejnicemi. Tento svátek byl zasvěcen sv. Valpurgii považováné za bojovnici proti temným silám, které byla také uctívána jako patronka cestujících na lodi a patronka proti námořní bouři. Byla to pohanská tradice počátku nového ohně života a ukončení temnoty. -- Během Valpuržiny noci čarodějnice na svém shromáždění tančí, hodují a radují se ze všeho zlého co napáchaly. Poté se rozejdou či rozletí na košťatech po okolí, aby škodily lidem dobytku i budoucí úrodě. Před vrata domu nebo chlévu se proto polkládala řezanka a vyrýpnuté drny, pod které se dávalo vejce. Dokud čarodejnice nepřepočítala všechna stébla nemohla vstoupit do domu, ale to jí trvalo až do rána a mezitím její moc pominula.
Pálení čarodějnic se vyvynulo z velkých hlídaných ohňů, které muži udržovali jako "ochrannou vatru" na zahnání čarodějnic, přičemž muži práskali na návsi bičem a stříleli z pušek.
Čarodějnictví převážně čerpalo z lidových pověr a doprovázel ho strach se spojením s ďáblem. Pokud se člověk účastnil čarodějnického hnutí neznamenalo to hned, že v něm doopravdy figuruje ďábel. Avšak prostřednictvím předsudků a domněnek věřících se vytvořil o čarodějnictví zažitý stereotyp, který přežil až dodnes.
Čarodějnictví vzniklo jako jedno z prvních hnutí, jehož záměr byl narušovat autoritu dominantní křesťanské církvi. Čarodějnictví bylo církví stíháno a procesy zřídkakdy končily smrtí odsouzeného. V procesu papežské inkvizice měl odsouzený více možností, aby se zřekl svých bludů a praktik, z nichž byl obviněn, a poté odcházel vyléčen. Smrtí končily jen ti, jehož učení a skutky výrazně ohrožovali moc církve.
Pokud pořádáte soutěž pro děti a rádi byste je odměnili, máte možnost zakoupit poháry z našich, nebo tuto >>zkompletovanou akční tématickou medaili<< (stačí do poznámky napsat, že chtete emblém čarodejnice místo soptíka)
ZDROJE:
https://www.ceske-tradice.cz
http://padesatprocent.cz
https://cs.wikipedia.org